Akce - Kalendář

po út st čt so ne
1
2
3
4
5
6
7
8
9
10
11
12
13
14
15
17
18
19
20
21
22
23
24
25
26
27
28
29
30
31

Přihlášení účtem

Mohelničtí skauti v listopadu 2014

Listopad byl pro nás měsícem příslibů, neboť do oddílu přišlo několik nováčků.  Věříme, že se jim u nás bude líbit a že se se z nich brzy stanou opravdoví skauti.  Zatím se mají čas rozkoukat a zjistit, jak to u nás chodí a že skautem není ten, kdo nosí šátek, nýbrž kdo se jako skaut i chová.

Na schůzkách většinou hrajeme hry, ale také se zamýšlíme nad nejrůznějšími situacemi a snažíme se je řešit. Samozřejmě zkoušíme i skautské dovednosti, brzy budeme umět uzlovat i šifrovat jako starší členové oddílu.

Máme i dvě jednodenní výpravy. Ta první nás vede do Vyškova, kde mají skvělý akvapark a kde rádi zkoušíme své plavecké i potápěčské umění. Dá se zde koupat dokonce i venku v teplé vodě, což je dost velký zážitek zvláště, když vládnou teploty pod nulou. Jako vodní skauti se snažíme, aby všichni naši členové uměli plavat a hlavně se nebáli vody. Proto organizujeme tyto plavecké oddílovky, kluci se zdokonalují a my se pak o ně na vodě nemusíme tak bát.

Akvapark byl tentokrát nacpaný k prasknutí, neboť zde probíhaly plavecké závody, taktak jsme se vlezli. Během tříhodinového koupání, plavání a ježdění po toboganech jsme se hodně vyřádili, potkali i pár kamarádů z mohelnického plaveckého oddílu, kteří zde byli na závodech, a docela jsme se utahali. Pak máme ale ještě dvě hodiny do odjezdu vlaku, které využíváme k procházce po Vyškově a odlovu zdejších nových geopokladů. Ty nás překvapily, neboť byly celkem povedené. Ale neoklamaly nás a my jejich úkryty zdárně odhalili.

Druhá výprava byla do Mírovského údolí. I zde nás bylo méně, neboť řada rodičů se obává, že kluci nezvládnou pár kilometrů přírodou, když teploty klesnou k bodu mrazu. Nebo se některým bráškům nechce a raději sedí doma u počítače. Což nás mrzí, ale těžko s tím něco uděláme.

V údolí potkáváme sníh, spoustu čtyřkolek, nakonec i myslivce na honu, takže z plánovaného opékání buřtů musíme poněkud slevit. Přesto si najdeme místo i čas na několik her a poučení.  Lezeme na stromy i překonáváme Mírovku po přírodních mostech, prostě taková klasická klukovská dobrodružství. V Křemačově se zastavujeme na zahradě našeho vedoucího Freda a zde si konečně můžeme ohřát ony párky. Naprosto vymrzlí se pak dostáváme domů. Jsme rádi, že jsme si zase dokázali, že mnohé společně zvládneme a hlavně nejsme z cukru ani peří!